Kapr obecný – kvalita na dosah ruky

To, že je konzumace ryb prospěšná pro lidský organizmus, je asi všeobecně známo. To, že konzumace ryb, přestože je v České republice hluboko pod evropským průměrem, každoročně mírně stoupá, se dozvídáme z celorepublikových statistik. Co však dělat pro to, abychom jedli více ryb. Vždyť při každé návštěvě u lékaře je nám sděleno, že máme snížit svou hmotnost a na otázku jak, zní odpověď – jezte zeleninu, ryby,…. Dobře. Ale jaké? Jak je upravit? Kde je koupit? A raději mořské nebo sladkovodní? A pokud sladkovodní, pak spíše dravce, nebo kapra, či snad pstruha nebo lososa? I přes několikaletou osvětovou akci, pořádanou ministerstvem zemědělství pod názvem „Ryba domácí“, si stále myslím, že „vzdělanost“ v oblasti přípravy a konzumace ryb je u nás katastrofálně nízká. Vždyť spousta z nás si rybu dopřeje opravdu pouze na Vánoce, přitom je v Evropě běžné, že tvoří součást jídelníčku minimálně jedenkrát týdně.

Otázkou je, jaká ryba je opravdu kvalitní? Co je to vlastně kvalita ryby? Začněme proto dostupností rybí suroviny. Vzhledem k poloze naší republiky je jasné, že čerstvé mořské ryby, pokud mají být opravdu čerstvé, musejí mít do své ceny zákonitě promítnutou vysokou cenu za rychlou přepravu. Nehledě na to, že některé druhy čerstvých mořských ryb svou cenou atakují hladinu luxusního zboží i bez dopravy. Je proto zřejmé, že opravdovou čerstvost jsme schopni zaručit mnohem snadněji u ryb sladkovodních, které jsou produkovány v našem okolí. Pokud vám je někdo schopen v rybí prodejně nabídnout výběr mezi rybou živou a vedle tou samou, před chvílí opracovanou, lze pochopit slogan, že „čerstvější už to nejde“.

Zbývá tedy si vybrat druh ryby, ke které máme důvěru. Zpravidla se jedná o rybu, kterou známe, kterou už jsme někdy jedli a která nám z nějakého důvodu blízká.  Je zajímavé, že obecně má pstruhlosos, na rozdíl například od kapra, mnohem lepší „image“. Jsou to ryby stále opatřené jakousi visačkou luxusu. Přitom by to mělo být spíše naopak. Protože se celý svůj život zabývám výrobou ryb, vím, co výroba kapra obnáší a  jak vysoké  nároky má kapr na své životní prostředí. V porovnání s lososovitými rybami je výrobní cyklus kapra 3x delší. Má mnohem větší nároky na svůj životní prostor, vždyť v rybníce má každý kapr k dispozici až 20 m2 plochy, což činí u našich rybníků cca 30m3 vody.  Na rozdíl o lososovitých ryb, které mají svůj životní prostor v produkčních chovech několikasetnásobně menší, se může kapr v rybníce volně pohybovat a vybírat si z potravní nabídky pouze to, co se mu zlíbí – zooplankton, nítěnka, larva pakomára,…  V případě menší potravní nabídky rybníka mu nabídneme „na přilepšení“ trochu potravinářské pšenice. Lze proto bez nadsázky konstatovat, že kapr v mnoha případech splňuje parametry bioproduktu.

Tento fakt podtrhuje i skutečnost, že zhruba polovina produkce českého rybnikářství, které představuje celkem asi 18. tis. tun kapra,  se vyváží do zahraničí, většinou do západní Evropy. Největšími odběrateli jsou pak Německo a Rakousko tedy země, známé svou vysokou životní úrovní a kvalitní gastronomií. Obecně lze říci, že rybí maso má v lidské výživě nenahraditelnou roli a jeho dostatečná konzumace se velmi pozitivně projevuje na našem zdravotním stavu. Řada světových národů zná a plně využívá výhody konzumace rybího masa. S rozvíjejícím se zdravým životním stylem moderních společností začíná hrát v řadě států pravidelná konzumace ryb v lidské výživě primární úlohu.

Co dodat na závěr? Snad jen doporučení – „jedenkrát týdně, kapra ze Štičí líhně„.

S pozdravem „Petrův zdar“,   Oldřich Pecha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *